19. kolo SK Stehelčeves – TJ Sokol Tuřany 0:1 (0:1)
Střelci: 7.min. Frolík Tomáš
Jedinou prohru venkovní prohru v probíhajícím ročníku jsme utrpěli na hřišti dnešního soupeře v Tuřanech v hodně nervózním zápase plným emocí. Druhý tým tabulky po podzimní části se v prvních jarních utkáních nepotkali s optimální formou, ale poslední výsledky ukazovali na její návrat. I tak jsme byli velkými favority my.
Jenže od začátku byl soupeř lepší. Přehrával nás bojovností, rychlostí a větším důrazem v soubojích. Již od 7.min. jsme prohrávali. Po autovém vhazování střílel trestuhodně neobsazený hráč z 25m přímo doprostřed branky, skákavou střelu však Dlouhý vyrazil jen před sebe a tam dobíhali hned dva volní hráči. Dlouhé minuty jsme si nedokázali vytvořit sebemenší náznak šance, zatímco Tuřany několikrát zle zahrozili. Podobně jako v posledních zápasech jsme začali postupně roztávat a ke konci poločasu jsme již jednoznačně dominovali. Dvě šance - Tučkova hlava nad a střela Hafenrichtera - však skóre nezměnili.
Druhý poločas byl po herní stránce jednoznačně náš. Hosté až na jednu brejkovou situaci (dobrý výběh Dlouhého) se soustředili na bránění, dohadovali se s rozhodčím Říhou, který trestal žlutými a mohl vytáhnout i červenou kartu. Na to však neměl odvahu, stejně jako písknout penaltu za ruku ve vápně. Asi se bál, že by ho sežrali. A asi by ho sežrali. Chovali se, jako by byli z Tuřan. A naše šance? Hned v první minutě měl dvě Frýdl. Překvapivá střela bodlem z velkého vápna šla do břevna a vzápětí zády k brance místo nahrávky střílel z otočky do brankáře. V poli jsme hráli výborně, předváděli jsme pěkné kombinační akce a individuální technické finesy, zapomněli jsme však na jedno, že je potřeba akce dotahovat. Finální přihrávky byli o půlmetřík delší či naopak kratší, adresáti přihrávek o krůček pomalejší a když už se zdálo, tak na poslední chvíli balón obrana soupeře nějak ukopla. Dlužno říci, že jsme jim to dost ulehčovali tím, protože všechny naše akce vedli středem do přehuštěného prostoru. Jen výjimečně jsme hru roztahovali k lajnám. A tak jedinou šanci si v samém závěru vypracoval hodně aktivní Frýdl, tentokrát jeho střela po závaru před brankou skončila na tyči.
Myslím, že prohra byla zbytečná, do jisté míry však zasloužená. V konečném součtu šancí si jich hosté vypracovali víc a měl jsem takový pocit, že do hry dali mnohem víc srdce než my. Ano, druhý poločas se hrál víceméně jen na půlce hostů, ale na to se fotbal nehraje.