2. kolo Stehelčeves – Otvovice 2:1 (0:0)
Po překvapivé výhře v Blevicích nás čekaly doma Otvovice, loni jeden z nejhorších týmů skupiny. Vzhledem k tomu jsme se tak trochu pasovali do role favoritů. Alespoň já to tak viděl a to i přes to, že Otvovice uhráli na půdě jednoho z největších favoritů v Žižicích lichotivý výsledek (těsná prohra 1:0).
Nastoupili jsme ve stejné sestavě jako v minulém kole, to znamená bez T.Kořínka a Nešvery a od prvních minut bylo zřejmé, že Otvovice budou mnohem nepříjemnější soupeř, než v minulém kole Blevice. Možná ne tak fotbalový, o to však bojovnější. Nedovolili nám tak kombinovat, jako blevičtí, důrazně přistupovali k našim hráčům hned při přebírání míče a trochu paradoxně to byli oni, komu víc vyhovoval tvrdý nerovný terén našeho hřiště. Rozhodčímu Mareši se souboje líbily, toleroval tvrdou kontaktní hru, která našim hráčům většinou moc nevoní. Měl jsem trochu obavy, aby se mu hra nevymkla z ruky, dá se však říci, že i přes některé nepřesnosti zápas ukočíroval v mezích. Utkání bylo z počátku vyrovnané a na obou stranách bylo několik menších šancí. Postupně jsme si však přeci jenom vytvořili převahu díky kombinační hře, zahrávali jsme několik rohů a trestňáků, ze kterých jsme hrozili. Jenže v soupeřově brance byl skvělý Petřina, který suverénně kraloval ve svém vápně a sbíral ze vzduchu jeden míč za druhým.
Do druhé půle jsme vstoupili trochu zakřiknutě, nebo možná hosté přidali na otáčkách. Zatlačili nás na naši polovinu a my jsme zastavovali jejich akce jen za cenu faulů. Pokud jsme se sami dostali k míči, hráli jsme zbrkle a bez nápadu. Přesto to byl Šubín, který se dostal do největší šance zápasu. Tělem si odstavil protivníka a postupoval sám na brankáře. V zakončení byl však nedůrazný a Petřina si bez problémů šel pro balón na zem (59.min.). V poli stále lepší hosté si naštěstí nebyli schopni podobnou šanci vytvořit a dlužno říci, že zásluhou výborné obrany, kterou s přehledem dirigoval nejlepší hráč na hřišti Donoval. Nejlepší byl nejen pro jeho defenzivní práci, ale také pro velký přínos v ofenzívě, což nakonec zápas rozhodlo. V 71.min. rozehrával TK z půlky hřiště, skvěle přenesl křížně na dobrých 45m na Tučka, který zatáhl až k lajně do vápna a ač zezadu postrkován a okopáván probil se s míčem až do branky. S trochou zlomyslnosti se dá říci, že si otvovičtí dostrkali míč do branky sami i s Tůčou. Bohužel po brance opustil hrací plochu zcela vyčerpaný Frýdl . Není se co divit, podstoupil řadu těžkých soubojů uprostřed hřiště, nevypustil jediný souboj a svým důrazem a bojovností strhával celý tým k podobným výkonům. Zanedlouho po něm musel střídat i Šubín. Hostům se sice podařilo v min. vyrovnat (po závaru před naší brankou se míč dostal k a ten nepříliš prudkou střelou, která prošla klubkem hráčů, umístil balón k tyči. Dlouhý ho viděl pozdě a již nestačil pořádně zareagovat), ale po dalším křižně zahraném TK v provedení Donovala, se po Stehlíkově hlavičce dostal míč téměř na brankovou čáru k Pázlerovi. A po chvíli mohl ještě skórovat Stehlík, jak jinak než po Donovalově centru do vápna.
V závěru utkání jsme i přes jejich úpornou snahu hosty k ničemu nepustili a doslova vybojovali tři body. Musím za bojovnost poděkovat celému mančaftu, nepamatuji si, kdy naposledy jsme podali takto bojovný výkon. Na druhou stranu nebudu chválit moc, je začátek sezóny a dělat ze dvou vítězství nějaké závěry je předčasné.
Podrobnosti o utkání najdete na: