20. kolo SK Stehelčeves – TJ Sokol Blevice 1:2pp (0:1) pp 3:4
Po slavném vítězství v derby nás hned za dva dny čekalo odložené první jarní kolo s Blevicemi. Soupeř oslabený o svou největší hvězdu minulých sezón Měkotu, který v zimním přestupním termínu odešel, na jaře postupně klesají v tabulce do spodnějších vod, než se nyní pohybujeme my. Přesto jsem měl z utkání obavy. Z hráčů, kteří se z dnešního utkání omluvili (zranění, či pracovní důvody) by se dala sestavit celkem slušná jedenáctka. Tak pro zajímavost třeba takto: Frýdl-Ševčík, T.Kořínek, Barták - Nešvera, Madaj, Šubín, Pázler - Hutr, Kopřiva a do branky mi zbyl Skořepa.
Průběh zápasu plně moje obavy potvrdil. Na všech zúčastněných bylo vidět, že mají v nohách derby a po hřišti se jen tak ploužili. Jejich tempu se přizpůsobili i ti, kteří v neděli nehráli, či hráli jen chvilku. Blevičtí na tom s pohybem byli o poznání lépe, ale ani oni nepředváděli nic ke koukání. Ve výsledku z toho byla pěkná bramboračka. A tak jen škoda zbytečného gólu, který jsme dostali hned v úvodu z TK. Tomu předcházela Donovalova chyba podobná té ze Zichovce. Také tentokrát se snažil vytlouci bloky, odražený míč však útočník nacentroval pře velké vápno a tam rozhozená obrana řešila situaci jen faulem. Na nevýraznou střelu zakroucenou podél zdi Dlouhý ani nezareagoval. Celý první poločas se hrál víceméně na naší polovině, my jsme se do vápna soupeře dostali jen jednou, když Panáček vracel z brankové autové lajny již ztracený míč do malého vápna, zbytek našich hráčů však již bez zájmu o věc odcházel od branky.
Druhý poločas byl z naší strany o něco málo lepší, trenér míchal sestavou, burcoval, v zájmu věci se i poprat chtěl s Tondou Tůmou, zvrat v utkání přineslo až vysunutí Donovala do útoku necelou čtvrthodinku před koncem. Konečně jsme si vynutili trochu tlak a teprve pak bylo vidět, jak slabou obranu soupeř má. Za zmínku stojí hned tři naše akce. Nejprve si na svíci do vápna počkal Stehlík a krásnou střelou hlavou vyrovnal. Nadějný byl i pokus Donovala přehodit z půlky brankáře, který vyběhl za vápno odkopnout míč a do třetice Poláček jen stínoval při prudkém centru do vápna, vybíhajícího brankáře se zalekl. Také blevičtí měli v průběhu poločasu několik šancí, které však spíš vyplynuly z našich, jak pro změnu tenisté říkají, nevynucených chyb.
Přiznám se, že jsem našim exekutorům penalt tradičně nevěřil a po právu. Proměnili Donoval, Muller a Tuček, Rejdík nastřelil břevno a Poláčka brankář vychytal. Na druhé straně Dlouhý jednu chytil a u dvou byl hodně blízko.
Lepší na tento zápas rychle zapomenout a věřit, že v příštích zápasech se zase potkáme s dobrou jarní formou. V konečném důsledku jsem však spokojený i s bodem, který nás posunul na 4.místo o bod před Dřetovice.