24. kolo SK Stehelčeves – TJ Sokol Hrdlív 5:3 (2:2)
STŘELCI: 14. Skořepa Stanislav (pen.), 33. Kopřiva Karel, 74. Skořepa Stanislav, 76. Skořepa Stanislav, 88. Tuček Jan - 20. Kočínský Vít, 42. Mišik Miroslav, 84. Raclavský Kryštof
Tři kroky nám chybí udělat k historicky nejlepšímu výsledku v novodobé éře, k umístění na stupních vítězů. Ani jeden rozhodně nebude jednoduchý a dnešní ztráta by mohla celoroční úsilí zhatit. Největší komplikací je určitě nepřítomnost téměř celé obranné řady. Zranění Kořínci a Frýdl v práci oslabují i záložní řadu, protože na místo předstopera se stáhl Hafenrichter. Na druhé straně hřiště však máme silnou dvojku Skořepa - Kopřiva a tak jsem si říkal, že by mohli padat góly.
A zápas začal ve svižném tempu s množstvím zakončení na obou stranách a ani na góly se nečekalo dlouho. Po rychlém protiútoku ve 14.min. se Skořepa obtáčel ve vápně kolem beka a přinutil ho faulovat. Penaltu sám postižený proměnil. Jenže pak Hrdlív přitlačil a měl na kopačkách několikrát vyrovnání. Největší, prudkou střelu z úhlu reflexivně pokryl Dlouhý, na další z 10m již nestačil. Té předcházela obrovská chyba v naší rozehrávce. V závěru poločasu jsme šli do vedení především díky bojovnosti Skořepy. Jeho průnik sice zastavil stoper, skluzem postrčil míč do strany, Standa si ho však doběhl a z velkého úhlu se ho snažil procpat k tyči. Vyraženou střelu pak elegantně uklidil Kopřiva. Ovšem hosté opět vyrovnali a opět o veliké chybě našeho obránce. Zkušený hrdlívský středopolař se obtočil s míčem kolem Poláčka a po jeho přihrávce střelou k tyči skórovali. Že šlo o vyrovnaný poločas, může doložit i statistika neproměněných tutovek. Na naší straně tyč po střele Hafenrichtera a na soupeřově přestřelení prázdné branky z malého vápna.
Druhý poločas na zajímavosti neubral. Snažili jsme se hrát útočněji, toho ale Hrdlív využívala k rychlým protiútokům, především po jejich pravé straně, kde operoval jejich nejnebezpečnější hráč Raclavský. Považuji se za pamětníka, a přesto si nepamatuji, že by někdo rychlostně konkuroval Nešverovi, navíc hráč se skvělou technikou. A tak měl Tomáš plné ruce a nohy práce, aby čelil jeho výpadům a i přes jeho poctivou snahu ho Raclavský několikrát přehrál, což vždy znamenalo akutní nebezpečí pro naši branku. Po jedné akci dokonce nastřelil tyč střelou z velkého vápna. Začali jsme zaostávat i ve středu zálohy a hosté nás zatlačili na naší polovinu. Tím se ale otevřel prostor na soupeřově půlce a k rychlým brejkům jsme se dostávali my. A to je hra, která nám vyhovuje. Vývoj zápasu se zlomil po půlhodině. Další ze soubojů Nešvera - Raclavský se odehrál před vápnem soupeře a náš hráč z něj vyšel vítězně. Zastaven byl jen za cenu faulu. Rozehrál Hafenrichter křížně na Skořepu, ten opět křížně na Tučka a jestli Honza dorážel již za brankovou čárou, jak posoudil rozhodčí, není podstatné. Nejfotbalovější akci celého zápasu jsme předvedli v 76.min. Vybojovaný míč na půlce poslal dlouhým pasem stehlík do křídla na Kopřivu, pár rychlých kroků a přesný centr za obranou na Skořepu, který dával na 4:2 do prázdné. A zdálo se rozhodnuto. V 84.min. se však zápas ještě zdramatizoval. Hosté nás pěkně vymíchali v našem vápně a proti střele Raclavského byl Dlouhý bezmocný. Definitivu tak přinesl až náš pátý gól. I špatně rozehraná standardka může být nebezpečná, jen tomu musí soupeř pomoci. Náš špatně hozený aut, soupeřův špatný odkop a Tučkova střela z velkého vápna. Jednoduchost sama.
Byl to zajímavý dramatický boj výborné úrovně s množstvím pěkných branek. Dlužno podotknout, že poprvé za celou sezónu jsme hráli proti lepšímu, především ve druhém poločasu jsme měli hodně štěstí (tři nastřelené tyče). Jediné, v čem jsme byli lepší my, byla produktivita směrem dopředu.