25. kolo SK Stehelčeves – TJ Sokol Knovíz 2:3 (2:1), pen. 1:3

10.06.2018

I v hodně kombinované sestavě pro nás začalo utkání skvěle. Tradičně jsme hráli odzadu, spoléhajíc na brejkové hráče a hned první náš útok mohl být gólový. Po individuální akci přehazoval Nešvera z rohu velkého vápna vybíhajícího brankáře a jeho lob o půlmetr minul prázdnou branku. Druhá Nešverova akce již byla úspěšnější. V 5.min prošel od půlky obranou a přistrčil do vápna Kopolovičovi, který měl na zakončení dostatek klidu. A když se ve 14.min nepovedl Tučkovi TK tak šťastně, že míč přesně zapadl ke vzdálenější tyči (během letu míče se již omlouval nabíhajícím spoluhráčům, které původně centrem hledal), přepadl mě optimismus a proběhla mi hlavou myšlenka, že dnes přijde pomsta za Hykla. Trochu mě v optimismu přibrzdil odkulhající M.Kořínek, ale nadále a snadno jsme se dostávali do zakončení, přestože ze hry měl soupeř asi víc, ale vzadu kraloval skvělý Donoval. Ten několikrát s přehledem napravil špatný dojem z některých našich záložníků či obránců. Jenže své tutovky neproměnili Hutr, Kopolovič, Nešvera či Stehlík (ten až po obdrženém gólu) a ve 42.min přišel trest. Rychlý a důrazný Beránek využil zaváhání levé části naší defenzívy (v této chvíli tam Kořen citelně chyběl) a přes malé vápno nacentroval za obranu na vzdálenější tyč na nabíhajícího Patyka.
Pět minut trvalo, než jsme se ve druhém poločase srovnali a soupeř mohl dokonce srovnat. I jeho útočníci své dvě šance spálili. Pak se hra vrátila do kolejí poločasu prvního, bohužel jen do 61.min. To pro zranění odstoupil Stehlík a potvrdil se můj postřeh z minulého kola. Bez Stehlíka se nám hroutí svět. Přeskupená sestava se na hřišti dlouhé minuty hledala a byla to jen otázka času, kdy inkasujeme. Ten čas přišel v 74.min a rozhodně to nebyla největší šance soupeře. Beránkovu střelu z rohu velkého vápna doprostřed branky chtěl Dlouhý vyboxovat, ale míč vůbec netrefil. Bohužel tím znegoval své dobré zákroky, které ve druhé půli musel předvést. V poslední desetiminutovce jsme se trochu vymanili z tlaku a hostům několikrát zatrnulo, ale nejlepší jejich hráč brankář Kostka byl k nepřekonání. V 82.min našel Skořepův centr Nevšveru, ten sám proti brankáři dal vedle, podobně proti němu neuspěl ani Tuček po pěkné kombinaci s Nešverou. Škoda, že Tuček ještě nepřihrál na Skořepu, ten by dával do prázdné.
Penalty naši střelci pojali velice laxně. Tučka brankář skvěle vychytal, se střelami Poláčka a Donovala naopak práci ani neměl, proměnil jen Skořepa střelou k tyči. Na druhé straně šla první penalta vedle, při druhé se ukázal Dlouhý (po prvních pěti penaltách byl stav 0:0), pak už byli hosté bezchybní a oplatili nám naší penaltovou výhru z podzimu.

Přiznám se, že jsem byl po utkání hodně zklamaný. Místo jasného vítězství jsme nakonec mohli být rádi za bod. Rozhodlo zranění dvou klíčových hráčů? Nevím, nechci být konkrétní, ale někteří hráči se nepotkali v tomto utkání s optimální formou. Na druhou stranu alespoň jsem ušetřil, jen výhra ve Zvoleněvsi už může navýšit naše bodové portfolio na rekordní. Pořád mě ale naše výhra může stát pětikilo. Rád ho vytáhnu (to pětikilo), když porazíme můj mateřský klub.

A ještě jedna perlička. V zápisu je uvedeno, že Skořepa dostal ve 34.min žlutou kartu, do hry však zasáhl až v min. 61.