3. kolo: FK Žižice - SK Stehelčeves
Loni druhé Žižice jsou pro nás nepříjemným soupeřem. V uplynulé sezóně jsme s nimi třikrát prohráli (jednou na letním turnaji) a především v podzimním utkání v Žižicích nás soupeř jasně přehrál i s pomocí malinkého hřiště, kterého dovedou využít. Přesto jsem tentokrát věřil v úspěch. Naši v plné základní sestavě nemají slabinu - tak jsem uvažoval. Do své předzápasové analýzy jsem však nezahrnul dvě věci, které zápas rozhodli.
Ale úvod utkání mi dal za pravdu. 20 minut jsme při vyrovnané hře v poli byli před brankou nebezpečnější. Oba naši útočníci totiž hráli s chutí a bylo jen otázkou času, kdy se prosadí. Škoda 17. min., kdy se kombinací dostali s míčem až do malého vápna a tam bohužel nezakončili. Po protiútoku se do slibné akce již dostávali i domácí, Donoval na poslední chvíli špičkou vypíchl míč útočníkovi na malém vápně. A pak to přišlo. Ve 23. min. prošla Dlouhému pod rukama nepovedená střela ze 20m a ve 30. min zase vůbec nezareagoval na střelu hlavou doprostřed brány. Mezitím odstoupil do té doby výborný Krejcar, který strážil nejlepšího domácího hráče. To byl druhý důvod, proč jsme v Žižicích prohráli. Po jeho odstoupení obětovali trenéři na jeho hlídání nejprve Vitnera a potom Tučka, čímž se hodně ulevilo domácí obraně. Ta si již osamoceného Šubína snadněji uhlídala. Snad jen při standardkách jsme hrozili, jenže bez zakončení. Slibná byla hlavička Frýdla po rohu a také naše TK do vápna, které způsobily nebezpečné závary předbranou domácích.
Ve druhém poločase jsme se sice snažili zvrátit nepříznivý stav, leč domácí hráli v pohodě a první naše solidní akce přišla až v 66. min. Odvážně zatáhl míč Poláček přes půl hřiště a jeho centr Šubín tlačil k tyči. Žižický brankář však vytáhl skvělý zákrok. Soupeř měl několik menších šancí, jeden z rozdílů mezi oběma celky bylo to, že jakmile se domácí přiblížili za dostřel, pálili. A mnohdy nebezpečně, naštěstí branku netrefovali. Tlak však narůstal a důkazem bylo nastřelené břevno v 68. min. a gól o minutu později. Po zpětné přihrávce na velké vápno si domácí kapitán obhodil Tučka a nekompromisně zavěsil - 3:0. A podruhé v krátké době se otřáslo naše břevno v 75. min. po další z mnoha střel ze střední vzdálenosti. To již však tlak domácích povolil, snad to bylo pod dojmem vysokého vedení, určitě na tom měl podíl příchod Ševčíka, který ukázal svému o třicet let mladšímu spoluhráči, kterého vystřídal, co je to bojovnost. Navíc se stáhl do zálohy a do útoku se opět vysunul Vitner. Ten se uprostřed zálohy necítí nejlépe, ale dopředu mu to jde velice dobře a ještě se uvolnil prostor pro ostatní. V 80. min. se ve výhodné střelecké pozici ocitnul Stehlík po zpětné přihrávce Tučka, slabá rána však byla zblokovaná. Ke cti našich hráčů je, že i za hodně nepříznivého skóre nesložili zbraně a bojovali alespoň o zkorigování krutého výsledku. A dočkali se v 89. min. Záložníci přitlačili na rozehrávku domácích a jejich centr Vitner zatáhl přes rozhozenou obranu. Už už se zdálo, že je moc z úhlu, přesto si jeho dobře mířená razantní střela našla cestu do domácí sítě.
Sestava: Dlouhý - Donoval Pavel - Kořínek, Stehlík, Poláček - Krejcar, Tuček, Frýdl, Rejdík - Šubín, Vitner
Střídání: 25. min. Müller za Krejcara
73. min Ševčík za Müllera