9. kolo: SK Stehelčeves - TJ Sokol Blevice
Tak konečně jsme v minulém kole vyhráli, byť se štěstím, ale zaslouženě. Do hry jsme dali něco navíc a to totiž srdce. Naše vítězství by mělo být odrazovým můstkem k našemu důstojnějšímu bytí. A Blevice by měl být soupeř, se kterým bychom neměli ztrácet.
A začátek utkání vůbec nevypadal špatně. Sice hned z první akce mohli hosté jít do vedení, když přihrávku mezi poněkud neuspořádanou obranou hráč na malém vápně nezpracoval, ale pak jsme hráli především my. Nebezpečná byla střela Stehlíka (ztečovaná na roh) ještě v první minutě a po přetaženém rohu ve 3.min, který Petr D jen tak postrčil do protipohybu brankáře jsme otevřeli skóre. Gól však hosty probral k životu a nás nepochopitelně ukolébal k naší pro podzim typické hře, takže záhy bylo vše obráceně. V 5.min. skrytou střelou z otočky Blevice vyrovnali, vzápětí po centru od rohového praporku zapomněli naši obránci na malém vápně blevického útočníka a ten hlavou pohodlně skóroval a tragickou naší pětiminutovku málem korunoval volný hráč Blevických, který se snažil přehodit vyběhnuvšího brankáře, naštěstí nad. Nedá se však říci, že by nás Blevice přehrávali. Většina jejich akcí vznikla po našich chybách, a pokud se nám povedlo dát si víc jak dvě přihrávky za sebou, tak jsme snadno pronikali před soupeřovu branku a byli i nebezpeční. Po jedné z takto vydařených akcí se dostal ke hlavičce z úhlu Šubín, míč putoval po lajně, ale do branky se mu nechtělo. Až do konce poločasu se hrálo na blevické půlce, jenže v samém závěru poločasu jediný si hráč soupeře vychutnal celý náš soubor. Na půlce vyhrál souboj s Tučkem a bez nějakého atakování prošel bez většího spěchu mezi šesti dalšími hráči až na malé vápno a zvýšil na 3:1. Ještě teď mě to připadá neskutečné.
Že je obrana letos nejhorší naší řadou, dokumentoval Poláček hned na začátku druhého poločasu dvěma špatnými rozehrávkami. Po chybně rozehraném autu od branky nezformovaná obrana jen přihlížela střele do tyče (z protiútoku jsme mohli snížit, Tuček vyslal kolmicí do brejku Šubína, ten pouze trefil vybíhajícího brankáře do obličeje) a posléze přihrál přímo na nohu soupeře a útok dvou proti samotnému stoperovi skončil čtvrtým gólem v naší síti. Sice jsme útočili, byli jsme tím pověstným jednookým králem, nebo spíše bezzubým, vzhledem k naší úspěšnosti, ale góly dávali hosté. Jediná naše podzimní radost je Petr D. Ten v 66.min. díky svému důrazu vybojoval míč a bombou z úhlu snížil na 2:4 a v 70.min ještě nastřelil břevno. Za zmínku pak ještě stojí střela Nešvery z dálky, která minula branku o půl metru. A tak jsme i v hodně silné sestavě odešli se čtyřgólovým přídělem i se slaboučkými Blevicemi výkonem, který neměl ani čtvrtotřídní parametry.
Sestava: Dlouhý - Pavel Donoval - Poláček, Stehlík, Rejdík - Tuček, Vitner, Řezáč, Nešvera - Šubín, Petr Donoval
Střídání: 60. min. Ševčík za Poláčka